Variabilita pohybu: když se pohyb stane koktejlem pro tělo i duši
Ve světě, kde se často počítají opakování, honí časy a kopírují tabulky, přicházíme s jinou filozofií. Takovou, která ctí přirozenost, proměnlivost a lidskost pohybu. Filozofií koktejlů.
Protože tělo není stroj. Je to živý, moudrý systém. A pohyb není trest, ale život.
Co vlastně znamená variabilita?
Nejde jen o to, že jednou cvičím jógu a jindy jdu na procházku. Variabilita pohybu je schopnost těla reagovat, přizpůsobit se, měnit směr, najít novou cestu. Je to dynamická rozmanitost, která je přirozenou součástí lidského pohybu – ať jsme sportovci nebo jen lezeme po zemi za vnoučaty.
Naše tělo se totiž neřídí jedním přesným plánem. Každý pohyb je výsledkem interakce mezi tím, co cítíme uvnitř, a tím, co se děje venku. A tak i stejný pohybový úkol může vypadat pokaždé trochu jinak. To není chyba. To je krása.
Specificky variabilní – ne náhodný
Možná to zní jako paradox, ale právě tahle „řízená proměnlivost“ je základem zdraví, výkonnosti i prevence zranění. Odborně se tomu říká princip SAID – naše tělo se přizpůsobuje tomu, co děláme. A když mu nabídneme různorodé podněty, zlepšíme jeho schopnost zvládat i náročné situace.
Nejde o chaos. Jde o strategii.
4Q model: když má koktejl smysl
V bbleisure proto mícháme pohybové koktejly podle modelu 4Q. Je to nástroj, který nám pomáhá přemýšlet o cvičení komplexně – z pohledu nervového systému, svalů, metabolismu i regenerace.
Model se skládá ze čtyř kvadrantů – každý podporuje jiný aspekt tělesné funkce. Od aktivace a mobility přes silový a výbušný trénink až po zotavení a péči. Díky tomu nestavíme trénink jen na „dření“, ale na rovnováze.
A co je důležité – variabilitu dávkujeme vědomě. Není to o tom, že „každou hodinu dělám něco jiného“, ale o tom, že ladím rytmus, reaguji na cykly, náladu, životní fáze. Přesně jako dobrý barman – ví, kdy přidat kapku navíc, a kdy ubrat.
Proč na tom záleží?
Protože zdraví není jen o tom, kolik udělám dřepů, ale jak dobře se v nich cítím. A jak dlouho mi to vydrží.
- V neurovědě se variabilita pohybu zkoumá jako klíčová složka adaptability – tělo i mysl se díky ní učí a lépe zvládají stres.
- Ve fyzioterapii ukazuje, jak dobře se tělo umí pohybově přizpůsobit – a kde může být problém.
- Ve sportu je to rozdíl mezi přetížením a dlouhodobou výkonností.
- A v běžném životě? Je to rozdíl mezi „něco mě pořád bolí“ a „zvládnu si v pohodě umýt okna i jít na výlet“.
A jak to vypadá v praxi?
Na lekcích i v osobních trénincích kombinujeme podle potřeb jednotlivce nebo skupiny:
- Neuromechanické bloky – práce s koordinací, stabilitou, silou
- Metabolické části – střídání intenzity, rytmu, podprahový i výkonnostní trénink
- Zotavení – sebepéče, kloubní zdraví, dech, sociální interakce
Pohyb je pro nás cesta, ne cíl. A variabilita je ten krásně klikatý chodník, co vede přes louky, lesy i po kamenech.
Závěrem?
Nehledáme dokonalost. Hledáme udržitelnost. A radost.
Ať už zvedáš činku, sbíráš borůvky nebo se válíš na podlaze se psem – všechno je to pohyb. A když mu dovolíš být proměnlivý, stane se pro tvé tělo přirozeným jazykem.
Ať se vám s bbleisure dobře cvičí, spokojeně žije. 🌿
Beata
