Remote koučink?!

22.11.2022 10:08
Trénink na dálku. Má si brát trenér k srdci jako svoje selhání, když to klient vzdá prakticky bez boje hned po pár týdnech? (Ne). A jak velkou radost mu dělá, když to klientovi zkrátka sedne?! (Velkou). Může trénink na dálku nahradit trénink osobní? Ne. Osobka je osobka. Ano. Záleží na důvodech, možnostech a cílech klienta. Co vede jednoho člověka k tomu, aby téměř denně vyšetřil pár minut času pro cvičení? Má to rád, baví ho to. Anebo má docela rád sám sebe.

K dopsání článku jsem sedla s čerstvým impulsem, a sice krásnou zprávou od jedné z klientek tzv. remote koučinku - tréninku vedeného na dálku. Dovolím si ji ocitovat celou:

"...i když jsme od září často nemocní a nemám to cvičení pravidelně, tak si už bez iTreneo (iTreneo je aplikace, kterou používáme) neumím představit život. Mám ho tam v hlavě v pozadí a jen co je trochu líp, zase ho začínám, a vím, že i tu chůzi si občas musím zařadit, abych si ji mohla zapsat nebo odškrtnout. Je to jako můj diář a mám díky tomu v tom pohybu nějaký řád a systém a je to skvělé. Cítím se dobře i po těch lehkých cvičeních a recovery. Dřív bych letěla do fitka se zničit, jinak by to nebylo cvičení, ale už mám na to díky tobě úplně jiný pohled. A ta pravidelnost z toho dělá součást života a jedině tak je to správné."

Tahle zpětná vazba mě i Vás zachránila od mých zbytečně rozsáhlých řečí a slohovek. K tomu už není třeba cokoliv dodat. Já se hřeji a usmívám na obláčku. Jestliže moje spolupráce s člověkem do/vede onoho člověka tam, kam popisuje poslední věta zprávy, tak je to pro mě nejvíc. Se vší úctou a láskou a potěšením ke skupinovým lekcím a osobním setkáváním se jednou až dvakrát týdně při nich. Rozumíte mi, co tím mám na mysli? Na duší? Na srdci? Někteří rozumíte, jiní to nedokážete pochopit, ale o tom to je, všechno v životě.

Někomu něco naprosto vyhovuje a jinému vůbec ne. A je to tak v pořádku.

Koučink na dálku jsem začala praktikovat hned v první době kovidové, na koleni jsem se s tím vším nějak popasovala, a doteď jsou mezi mými klienty i takoví, kteří od té doby ještě ani na jeden měsíc neudělali pauzu. Naopak mám i několik zkušeností s nesouladem, někdo to vyzkouší a po pár týdnech či měsících vzdává. (Po dvouleté praxi už většinou poznám, koho to chytne a jak to s ním půjde).  Zpočátku mě to trápilo, když to někdo vzdal. Vyčítala jsem si, co že jsem udělala špatně. Pak mi došlo, že hlavně nemohu ostatní srovnávat sama se sebou. Jak to myslím? Vysvětlím níže.

Trénink vedený na dálku jsem se mimo jiné učila a stále učím tréninkem na dálku vedeným na mé osobě mým trenérem. (Chodit se učíme chůzí). No a já, bez ohledu na to zda mě to stojí víc nebo míň peněz a víc nebo méně času, vždycky všechno poctivě odcvičím, odtrénuji, vyzkouším. Nejde jen o workOuty a tělesná cvičení, i o jiné rutiny, které patří do tréninku pro zdraví. Že jsem taková já, ale neznamená, že takoví musí být všichni. 

A můj trenér mě na/učil i důležitou věc, že já tady nejsem pro všechny, a ještě jednou použiji slovo JÁ - já jsem na prvním místě. 

Když jsem si toto uvědomila, byl to pro mě velký zlom, ne, není to moje trenérské selhání, ale ani selhání toho klienta. Každý člověk má svoje priority, svoje žebříčky hodnot a svoje první místa. Navíc život je už tak nabitý pořád nějakým "ještě musím stihnout", že pak stejně nemá žádný zdravý dopad "ještě muset stíhat" nějaké cvičení. Ani v klidu doma v obýváku, když to člověka vlastně nebaví anebo dělá hoňku, stres a starost místo radosti. Jinému zase nemusí vyhovovat konkrétní technické zázemí, čas by našel, ale nelíbí se mu forma, aplikace, videa. 

Tak to je.

Pod svoji trenérskou pokličku tohoto typu nebudu nechávat nahlížet, prozradit mohu jen to, že vždycky nechávám klientovi prostor - rezervu - pro vlastní PRO aktivní přístup. Někteří z nich se teď možná pousmějí, protože už ten můj malý fígl pochopili. Kdy a podle čeho že jsem poznala, že jim to sedí, a hlavně, že jsou tam! Kde? No přece TAM!!! 

 

V listopadu roku 2020 jsem napsala článek Remote a/nebo online trénink a jaký je v tom rozdíl? Pro mě v té době naprosto nová věc, která vzešla z Covidu, to díky němu a naší snaze hledat způsoby, nikoliv výmluvy.

Můžete si ho najít a zpětně přečíst celý, ale vytáhnu z něj sem několik kurzívou napsaných odstavců.

Nevidím Vás, jen Vy vidíte mě. A to je jediná nevýhoda, kterou na remote stylu zatím vidím já. Však právě proto, že vím, co to znamená, nevycházím vstříc cizím lidem, omlouvám se, neznám Vás.

Naopak obrovský benefit remote coachingu spatřuji pro osobní health coaching. Já Vám, tak hlavně nenápadně, vcházím v různých denních dobách a někomu vlastně i většinu dní v týdnu do života. Píšeme si tam přes vzkazovník. Vy si děláte poznámky do deníku, který já každý den čtu. Jsme v pevném spojení a spolupráci, společně vměstnáváme jisté návyky do Vašeho osobního života, měníme je ve zdravý zvyk.  Ráno, odpoledne nebo večer, včera, dnes a zítra, v sobotu večer a v neděli ráno. Každý si mě pustíte, v čase, který se Vám hodí. Že máte v kalendáři na středu procházku, ale zrovna máte náladu jen na 4Q, co bylo v pondělním harmonogramu?!? No tak si to prohodíte.

Covidové doby přinesly online přenosové a videové časy, včetně online tréninků. Pod tímhle pojmem bychom si měli představit spojení trenéra/instruktora s jedním a více klienty, kteří v přímém internetové propojení spolu cvičí nebo třeba mluví a cvičí, klienti vidí kouče, v tom lepším případě i ten zase vidí své lidi. Může je upozornit na chyby v provedení, zkontrolovat, že je všechno v pořádku, že cvičí správně. A to je velká výhoda tohoto typu tréninků. Nevýhody online přenosů vnímám já i moji remote klienti tyto: 1. Pokud nezůstane trénink uložen ke zpětnému přehrátí, vidění a cvičení, klient je limitován časem a termínem, a stejně, i když si to pustí zpětně v jiném čase a termínu, už to pak není online, ale remote coaching. 2. Online coaching, pokud není veden v duchu indivindi kouč klient jeden na jednoho, už není osobní, už je to skupinovka, i když vedená moderním způsobem, a už nezasahuje lidem tím správným zdravým návykovým způsobem do života, jako health osobně či na dálku vedený trénink. Což ovšem neznamená, že to je špatně. Jednou až dvakrát týdně si dát lekci cvičení je rozhodně lepší než nedělat nic.

Zařadit cvičení do běžného života každý den. A nejen to cvičení těžké, které stresuje, ale i běžnou pravidelnou zdravou ranní desetiminutovou rutinu nebo recovery regenerační sety.

 

Po uplynutí dvou let zkušeností s trénováním na dálku všechno potvrzuji. Je zřejmé, že tento způsob může být velmi dobrým partnerem na cestě k zabudování pohybu a cvičení do běžného života. Ať už v kombinaci s jinými pohybovými aktivitami, rekreačním sportem, skupinovými lekcemi různých druhů nebo metodou nejefektivnější volby pro lidi, kteří z mnoha různých důvodů šetří čas. Na mateřské dovolené nemohou od dětí, není pro ně snadné dojíždět někam do gymu, anebo taky třeba v době nemoci.

Že se v době nemoci přece necvičí? Tak tohle téma je pro mě srdcovkou, a probereme jej stoprocentně někdy příště.

 

S poděkováním Vám, bez kterých bych nikdy nebývala získala zkušenosti jaké mám!

Beata BB